CO O SOBĚ MOHU ŘÍCI?

Fotografie je uměním, které si nejvíc užívám, když ho mohu sama tvořit.

Kouzlo fotografie jsem začala objevovat v roce 2007, tehdy ještě s kompaktem, ale mé nároky na kvalitní fotky začaly rychle růst. O dva roky později jsem se dočkala své první zrcadlovky, s kterou jsem absolvovala přípravný fotografický kurz a následně jsem začala studovat Střední školu reklamní a umělecké tvorby - Michael, obor Výtvarná fotografie, kde jsem také v roce 2013 úspěšně odmaturovala.

V rámci svého studia jsem se dočkala vystavení svých fotografií na Prague Photo 2013 a téhož roku jsem se také umístila na 2. místě v rámci Fest Michaelu. V obou případech se jednalo o soubor s názvem "Doma", který se skládal z fotografií zachycujících světla a stíny, a který byl celý pořízen právě v domácím prostředí.

Jelikož jsem člověk, který má rád určitou životní pestrost, nastoupila jsem v roce 2014 na FF UK, kde jsem dva roky studovala obor Čeština v komunikaci neslyšících s vizí stát se tlumočníkem. Nicméně i během studia jsem se dostala k fotografování některých akcí, které byly pořádány právě oborem ČNES. Ač jsem si znakový jazyk naprosto zamilovala, kvůli diagnóze lehkého Aspergerova syndromu v kombinaci se sociální fobií, jsem se nakonec rozhodla pro ukončení studia a plnohodnotný návrat k fotografii, ve které jsem se zkrátka cítila lépe. 😊 (Více o mé diagnóze si můžete přečíst v článku Jak se fotí s mým handicapem aneb Jak velký jsem blázen?)

Od roku 2017 jsem se dva a půl roku věnovala fotografii profesionálně, dokud můj život (jako vždy nečekaně) nenabral zcela jiný směr. Momentálně je pro mě fotografie tedy opět "pouhým" koníčkem. 😊

Asi nejraději ze všeho fotím stále světla a stíny a nechávám tak svůj původně školní soubor dále rozrůstat. Dnes však již pod názvem "Hrátky světel". Na tomto tématu mě nejvíc fascinuje rozmanitost, ale i pomíjivost stínů, které mnohdy tvoří krásné abstraktní obrazce.

Kromě toho se také velmi ráda věnuju dokumentům, reportážím a domácí zvířatům, ke kterým mě přivedli především moji rodiče, kteří vlastnili mj. několik zverimexů a bez zvířat se tudíž naše domácnost pochopitelně nikdy neobešla. V současné době s partnerem chováme potkany, kteří si velmi rychle získali naše srdce. 😊 K dokumentům a reportážím jsem se dostala až na SŠ, kde pro mě byly při výběru klauzurních témat vždy volbou číslo jedna díky jejich autentičnosti, pomíjivosti a emocím.


Jaké významné momenty mám už za sebou?

Fotografických výstav za sebou zatím moc nemám, ale každému fotografovi udělá radost i sebemenší výstava jeho fotek a stejně tak i sebemenší ocenění jeho práce. 😊 Na takové a další významné momenty v mém fotografickém životě se můžeš podívat podrobněji TADY. 😊